Šumění andělských křídel | Anděl v evropském výtvarném umění

27. 10. 2016 – 5. 3. 2017
Muzeum moderního umění | Trojlodí
Arcidiecézní muzeum Olomouc | Galerie

AUTORKY KONCEPCE A KURÁTORKY VÝSTAVY | Gabriela Elbelová, Barbora Kundračíková
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ | Tomáš Lampar
GRAFICKÉ ŘEŠENÍ | Petr Šmalec
KONZERVÁTORSKÉ PRÁCE | Dalibor Sedlák, Eliška Sklenářová, Veronika Wanková, Ondřej Žák
DOPROVODNÉ PROGRAMY | Hana Lamatová, Michaela Soukupová, David Hrbek, Marek Šobáň
ZAPŮJČITELÉ | Akademie výtvarných umění v Praze, Alšova jihočeská galerie, Arcibiskupství olomoucké, Benediktinské opatství Rajhrad, Galerie a muzeum litoměřické diecéze, Galerie hlavního města Prahy, Galerie Klatovy-Klenová, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie středočeského kraje v Kutné hoře, Galerie umění Karlovy Vary, řkf u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Husitské muzeum v Táboře, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Moravská galerie v Brně, Muzeum Vysočiny Jihlava, Národní památkový ústav (Státní hrad Šternberk, Státní zámky Buchlovice, Hradec nad Moravicí, Hrádek u Nechanic, Jindřichův Hradec, Opočno, Velké Losiny, Vizovice), Národní galerie v Praze, Národní zemědělské muzeum, Oblastní galerie v Liberci, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Památník národního písemnictví, Oblastní muzeum v Děčíně, Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, řkf Šternberk, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Slovenská národná galéria Bratislava, Turčianská galéria v Martine, Východočeská galerie Pardubice, Západočeská galerie v Plzni, Západočeské muzeum v Plzni, Zemský archiv Opava – pobočka Olomouc, soukromí majitelé, sbírka arpema, sbírka Patrika Šimona, sbírka Zdeňka Preclíka, sbírka Roberta Runtáka

V Muzeu moderního umění a Arcidiecézním muzeu Olomouc od konce října do března příštího roku potkáte více než dvě sta andělů. Tolik exponátů bude mít výstava Šumění andělských křídel, která diváky provede historií výtvarného ztvárnění nebeských poslů od gotiky po současnost, od deskových obrazů po videoart.

Podle kurátorky Gabriely Elbelové výstava nebude řazená chronologicky: „Exponáty jsme po dlouhých diskusích rozdělili do tematických celků podle toho, v jaké roli andělé vystupují ve znázorněném příběhu.“ Jak doplnila kurátorka Barbora Kundračíková, ústředním tématem výstavy je charakterizace anděla, hledání odpovědí na otázku, kdo to anděl je. „Zdá se totiž, že do konce devatenáctého století anděl žádné charakterové vlastnosti neměl a ve výtvarném umění figuroval podle toho, jaké úlohy plnil v lidských příbězích. Rozhodly jsme se tyto úlohy specifikovat tak, abychom mohly propojit staré umění s moderním a současným a pokusit se najít paralely,“ vysvětlila.

Návštěvníci tak uvidí příklady zpodobení andělů v jednotlivých rolích jako Zprostředkovatele nebo Posla, Průvodce, Ochránce, Adoranta a v oddílu Anděl pak díla obecně vymezující postavy anděla. „Všech pět celků se objeví v Muzeu moderního umění. V Arcidiecézním muzeu budou zastoupeny tři typy andělských bytostí, protože ve středověkém umění se některé z rolí neobjevují,“ doplnila kurátorka Gabriela Elbelová.

V rámci každého oddílu budou exponáty od středověku až po dvacáté století. „U jednotlivých témat bude vždy zastoupena typická témata starozákonní, novozákonní až po motivy dvacátého století, které se už vymykají tradičnímu křesťanskému pojetí,“ řekla. Je tak na divákovi, jestli prohlídku začne v Muzeu moderního umění nebo v Arcidiecézním muzeu. „Na obou místech se bude prolínat staré a moderní umění. Chronologie nehraje významnou roli, důležité bude propojení exponátů a hledání souvislostí mezi nimi,“ zdůraznila Elbelová.

Koncepce výstavy se začala rodit už před třemi lety. Východiskem pro výběr exponátů byly muzejní a arcibiskupské sbírky, ale kurátorky strávily hodně času průzkumem a rešeršemi odborné literatury. „Kontaktovaly jsme také instituce, u nichž jsme očekávaly, že by naši výstavu mohly zajímavě doplnit,“ vzpomněla Kundračíková.

Z olomouckých fondů je nakonec zhruba dvacet procent exponátů, zbývající jsou zápůjčky, a to z Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Slovenské národní galerie v Bratislavě, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Oblastní galerie v Liberci, Západočeské galerie v Plzni, Alšovy jihočeská galerie, ale také z církevních, zámeckých a soukromých sbírek.

Většina exponátů budou malby, protože médium obrazu kurátorky považují za nejatraktivnější pro diváky. „Ale počítáme i s vystavením středověkých rukopisů, kreseb, grafik, soch, fotografií nebo s videoartem. Většina vybraných děl spadá do rámce ´vysokého umění´. Hraničním žánrům typu komiks se budeme věnovat v doprovodném programu,“ dodala Kundračíková.

Kterých andělů na výstavě si kurátorky nejvíce cení? „Jsem v tématu natolik ponořená, že se mi těžko vybírá, ale jsem ráda, že se podařila zápůjčka například dvou soch Matyáše Bernarda Brauna z Národní galerie, krásného obrazu Jákobův žebřík italského barokního malíře Domenika Fettiho ze soukromé sbírky nebo monumentálních zlacených světlonošů z náhrobku svatého Norberta ze Strahovského kláštera,“ vyjmenovala Elbelová. 

Kundračíková by vybírala především ve 20. století. Upozornila například na díla Jana Zrzavého a Mikuláše Medka a zcela nové práce Jana Knapa. „Budeme mít ale půjčené také sochy, mimo jiné Jana Koblasy a Věry Janouškové. Na výstavě se objeví i slovenští autoři – malíři Ľudovít Fulla a Mikuláš Galanda nebo současná multimediální výtvarnice Dorota Sadovská,“ dodala.

Šumění andělských křídel bude první výstavou u nás, která se andělům ve výtvarném umění věnuje s takovou důkladností. „Je to samozřejmě velké téma, ale není mnoho lidí, kteří by se mu věnovali. A dosavadní výstavy a další výstupy končily zpravidla v estetické rovině, tedy u toho, jak je anděl formálně zobrazován,“ podotkla Kundračíková.

Důležitým zdrojem informací bude katalog, který výstavu doprovází. Autoři statí dokonce otevřou některá témata v českém prostředí vůbec poprvé, protože literatura k andělům a angelologii je v češtině sporadická. „Velmi zajímavý text bude například od anglické filozofky Valery Rees, která před několika lety vydala knihu shrnující její celoživotní bádání o andělech. Speciálně pro náš katalog napsala text o andělech v židovské tradici,“ zmínila Elbelová.

Publikace bude obsahovat i text historika umění Ivana Folletiho o počátku příběhu anděla v křesťanském kontextu a o navázání na židovskou a antickou tradici. Profesor Jan Royt přispěl statí o ikonografii andělů od starého umění po 19. století. Teoretik umění Jiří Olič ve své stati o znázornění andělů ve 20. století přímo vycházel z výběru exponátů pro výstavu. Teolog Pavel Ambroz se věnuje postavě anděla v současné teologii. Teoretik literatury a divadla Jan Lukavec sleduje postavu anděla v literatuře a kinematografii s těžištěm ve 20. století. „Druhá část katalogu je řazena stejně jako výstava, tedy podle jednotlivých andělských rolí. Chceme zde samozřejmě vysvětlit důvody, které nás k rozdělení vedly,“ uzavřela Elbelová.