AKTUALITA | 5. 12. 2016

Autorská kniha je svébytná a pro laiky zprvu trochu neuchopitelná umělecká disciplína. V Olomouci se s ní seznamovali i studenti z americké Principia College, jako třeba Anna-Zoë Herr.

„Uvědomuji si, že jsem první autorskou udělala jako malá, byl to dárek pro maminku. O konceptu autorské knihy jsem dnes ale slyšela poprvé,“ uvedla Herr po semináři s Vladimírem Havlíkem, který ji podle jejích slov velmi inspiroval.

O den dříve si američtí studenti již vyzkoušeli vyrobit vlastní autorskou knihu ve výtvarném studiu Muzea umění pod vedením kurátorky Giny Renotière a fundované restaurátorky Evy Strnadové. „Zvolili si formu deníku, která jako první krok patří mezi nejpřitažlivější,“ vysvětlila Renotière.

Skupina studentů zaměřených na kresbu, intermediální techniky a autorské psaní strávila deset týdnů v Praze, především v MeetFactory, odkud vyjeli na čtyřdenní stáž do Olomouce. 

Praha a Olomouc jako vliv

Jejich zahraniční program nazvaný Prague Abroad byl zaměřen na výtvarný ateliér, ale zabývali se také rolí kultury a umění ve společenské či politické rovině. „To vše v souvislosti s veřejnou a morální odpovědností k těmto uměleckým disciplínám a významu umění.  Aby si studenti uvědomili, že umění může vytvářet rozdíl kvality lidského života v mnoha úrovních a že není vždy jen příjemností nebo pouhou zábavou,“ vysvětlila profesorka Dinah Ryan, která je zároveň uměleckou kritičkou publikující například ve Sculpture magazine. V něm také hodnotila i olomouckou výstavu Magdaleny Jetelové.

Ryan označila Muzeum umění za nejinteligentnější a nejdůvtipnější instituci ve střední Evropě. Poznala ho, když před pěti lety objevila sbírku autorských knih prostřednictvím její kurátorky Giny Renotière, která kromě přednášek a workshopů o této umělecké disciplíně vtáhla americké studenty i do historie Muzea umění Olomouc v kontextu zaměření instituce na Střední Evropu. Od té Ryan se svými studenty muzeum pravidelně navštěvuje.

Na startovní čáře umělecké kariéry

Dojmy studentů byly letos různé. Otis Himer po semináři u Vladimíra Havlíka prohlásil, že si tady uvědomil, jak důležitá je vlastní „značka“ a sebeprezentace. „Pro mě osobně je těžké odhadnout jak prezentovat svoje dílo, jak se vyjadřovat na sociálních sítích. Nejsem zatím úspěšný umělec, tak se zajímám, jak jím být,“ řekl Himer. „Těžko říct, jestli je lepší se zaměřit na samotný tvůrčí proces a story nebo až na výsledné dílo a prezentace,“ dodal. 

Sky O’Brien měl z Havlíkova vystoupení silný konceptuální dojem. „Když jsem poslouchal Havlíkovo vyprávění a diskusi o jeho práci, zaujala mě jeho citlivá výstavba ironie, a to zejména ve vztahu mezi předměty, které vytvořil a samotnou podstatou této formy umění. Havlík používal všední, obyčejné předměty – krabičky od sirek, obaly z pilulek – a ty tématicky spojuje s hudbou a zvukem. Ukázal mi, že ironie a humor nejsou omezeny originalitou, ale mohou být vyjádřeny prostřednictvím znovuobjevení, které se pak samo o sobě stává originální.“ uvedl O’Brien.

Americká mládež si také prohlédla výstavu fotografií Jindřicha Štreita a navštívila Arcidiecézní muzeum.  Výstava Šumění andělských křídel jim pak podle Ryanové nabídla úvahu, jak se náboženství promítá různých uměleckých a historických souvislostí.

Studenti bakalářského programu Principia College pocházejí z různých míst ve Spojených státech od Floridy po Massachusetts, z Kalifornie, Colorada nebo Tennessee, ale jsou mezi nimi i Australané nebo Němci.

Více informací o jejich zahraničním programu je ZDE.

Foto: Zdeněk Sodoma