AKTUALITA | 30. 8. 2016

Hned dvakrát se včera večer poklonili pastýři Svaté rodině v podloubí Arcidiecézního muzea. V doprovodu andělů, přesně podle stejnojmenného obrazu El Greka, který je do Olomouce zapůjčen z Metropolitního muzea v New Yorku. 

V neděli 4. září uvidí návštěvníci muzea El Grekovo Klanění pastýřů naposledy. Pak ho v expozici do 18. září nahradí fotografie. Která to bude, o tom rozhodne hlasování. Zájemců se přihlásilo tolik, že se obraz oživoval dvakrát.

Josef a dva andělé byli z rodiny

Danu Petrželkovou z Havířova zaujala výzva v novinách. Angažovala téměř celou svou rodinu – manžela, snachu a vnučku, syn na fotografování nemohl. „Ten obraz jsem v té době ještě neviděla, ale myslela jsem si, že manžel může být jakoukoliv postavou,“ řekla Petrželková. Manžel Miroslav, důlní zámečník v důchodu, nakonec dostal roli Josefa. Vnučka Radka má za sebou maturitu z dramatické výchovy a snacha Radka je vedoucí školní jídelny, obě ztvárnily anděly. Rodina Petrželkových počítala s tím, že půjde o jedinečný zážitek. V jejich rukou proto nechyběla ani videokamera. Miroslav Petrželka navíc sám maluje. „Jsem samouk, maluji zátiší, portréty, ale i podle Renoira a Vermeera nebo Tamary Lempické,“ popsal.

Žákyně deváté třídy Anička Kotlárová byla tak podobná Panně Marii, že roli nemohla odmítnout. „Naše rodinná kamarádka nás upozornila, že se byla podívat na ten obraz a že Marie je úplně jako naše Anička,“ uvedla její matka Ivana Kotlárová. Na podobě El Grekovy Marie a Aničky se shodl i lektor Marek Šobáň, který fotografování živého obrazu zorganizoval.

Napřed gesta

Před fotografováním se večer všichni „herci“ shromáždili před El Grekovým plátnem. Naposledy si vrývali do paměti gesta, která budou muset před objektivem napodobit. Ale to už sálem zněly Šobáňovy pokyny. „Tak pro první obraz jako Josefa máme támhle pana Petrželku, jako Marii tady Aničku…“ rozděloval role. Scéna se fotila dvakrát, ale na obou živých obrazech se opakuje pouze neznámá postava vzadu v podání mluvčího muzea Petra Bielesze a Ježíšek. Roli Jezulátka dostala Jasmína Johnová, půlroční dítě jedné z muzejních lektorek.

„Na druhém obrazu bude Marií Tereza Žváčková a jako Josef její partner František,“ představuje Šobáň. Představí i anděly a jednoho z pastýřů. „Druhým pastýřem je pan Vorel ze Zlína, ale ten nám zatím nedorazil. Ani druhé dítě tady zatím nemáme,“ hlásil Šobáň. A všechny postavy upozornil, že prostor v podloubí Arcidiecézního muzea je přece jen užší než na El Grekově obrazu. „Možná bude trošku náročné vás tam všechny napasovat,“ poznamenal. Za chvíli se sálem ozve rytmické tleskání, jako signál, že je čas expozici opustit a odít se ve studiu do látek. Zvířata při fotografování nahradí makety z lepenky vytvořené podle obrazu.

Úleva a potlesk

Připravené sokly a praktikábly už pokrývaly drapérie, na místě byla i světla a stativ s fotoaparátem Markéty Ondruškové. „První zkoušku osvětlení jsem jeden večer dělala sama, aby bylo co nejvěrnější. Nasvětlují se tři místa různou intenzitou, tak jsem si to musela expozičně sladit. O týden později přišla na řadu i generálka se zaměstnanci muzea,“ sděluje novinářům do kamery. V průběhu večera se na place objeví několik dalších fotografů a kameramanů z různých redakcí. Jeden si dokonce střihne roli pastýře. Zvuky bude lovit do mikrofonu redaktorka rozhlasu. Přijedou ale i skuteční diváci, kteří chtějí fotografování jen vidět, mezi nimi i rodina z Prostějova s americkou neteří na prázdninách. Světla a shon přilákají na nádvoří také skupinku italských studentů. 

Do obrazu se přihlásil i jeden z členů Spolku přátel Muzea umění Olomoučan Pavel Dostál. „Možná kdybych měl více vousů, byl bych tomu pastýři podobnější,“ uvažoval. Naopak navíc proti předloze měl na noze tetování. Ale když poklekl, fotografce se líbilo.

Aranžování postav se s nesmírnou pečlivostí a vytištěným obrazem v ruce věnovala Tereza Hrubá. Kontrolovala každý záhyb látky, správné natočení paží, vystrčení nohou, pohledy očí. „Marie trochu zaklonit, tu levou ruku trochu výš, a vy, to rameno dopředu…“ ozývají se pokyny. Sledují to tiše i herci druhé skupiny a jeden muž vzadu. „Vy jste pan Vorel, výborně, že jste dorazil,“ přivítá zlínského architekta Šobáň a má radost, že se nikdo z pastýřů nebude ve druhém obrazu opakovat. 

Konečně je vše připraveno. „Vydržte, nehýbat, Ježíška…“ organizuje scénu fotografka Ondrušková. Michaela Johnová položí dceru doprostřed. „Fotíme!“ Několikrát šlehnou blesky, několik dalších cvaknutí spouště pro jistotu. A je to. Přichází úleva z napětí i z toporných gest. A potlesk.

Dvakrát a dost

„Kupodivu to bylo fyzicky dost náročné. Oni ti malíři si na těch obrazech dost vymýšleli, ty vykloubené ruce a protažené nohy, to nikdo nemá,“ komentoval s nadhledem svou účast v živém obrazu Jiří Roth. Výzvu slyšel na Vltavě, a aby hrál pastýře, přijel až z Libochovic ze severních Čech. 

Naopak druhé miminko pro druhý obraz do muzea nedorazilo. Jasmínka se tak usmívala znovu na Marii a Josefa, jen věkový rozdíl mezi jejími „rodiči“ byl podstatně menší. Místo žákyně deváté třídy byla v růžovém rouchu Tereza Žváčková. „Vykouklo to na mě na facebooku, protože se s Markem Šobáněm známe od dětství. Připadalo mi to úžasné a chtěla jsem být toho součástí,“ přiznala kantorka výtvarné výchovy na gymnáziu v Uničově. 

Na věži dómu svatého Václava už dávno odbila desátá. Podruhé jde ale vše svižně jako na drátkách. 

Vytváření živého obrazu je podle lektora Šobáně vděčná animační metoda, s níž běžně pracuje při zprostředkování umění. Přesto ale cítil zodpovědnost, aby si lidé, kteří přijeli z dálky, neřekli, že to byla marná cesta. Další živý obraz v plánu nemá. „Nerad bych se opakoval. S uměním umíme pracovat ještě i jinými způsoby,“ řekl Šobáň.

Jak podotkla fotografka Ondrušková, živý obraz nikdy nebude přesnou kopií malby a dva živé obrazy nebudou nikdy úplně stejné. Snahu dobrovolníků teď mohou ohodnotit všichni milovníci umění. Jejich kliknutí v anketě nebo na facebookovém profilu muzea rozhodne o tom, který živý obraz pověsíme na prázdné místo.

El Greco, Klanění pastýřů, asi 1605–10, Metropolitní muzeum v New Yorku 

Živý obraz A
Marie – Anna Kotlárová
Josef – Miroslav Petrželka
Jezulátko – Jasmína Johnová
Pastýř 1 – Pavel Dostál
Pastýř 2 – Jiří Roth
Anděl 1 – Radka Smejkalová
Anděl 2 – Radka Petrželková

Živý obraz B
Marie – Tereza Žváčková
Josef – František Javůrek
Jezulátko – Jasmína Johnová
Pastýř 1 – Miroslav Myšák
Pastýř 2 – Jiří Vorel
Anděl 1 – Marie Mičková
Anděl 2 – Lenka Trantírková 

Anketa – pomozte nám vybrat fotografii do expozice: