AKTUALITA | 29. 4. 2016
Včerejší vernisáž v Muzeu umění otevřela rozsáhlou výstavu kresby. Expozice Uhlem, štětcem, skalpelem… mapuje českou kresbu převážně 20. století, doplňková výstava Květy a jiné světy přináší díla označovaná jako art brut.
Jak připomněl ředitel Michal Soukup, kresebná sbírka muzea čítá přes 16 tisíc exponátů. „Současně je i nejstarší sbírkou, součástí muzea je od jeho založení v roce 1951,“ uvedl Soukup.
V Trojlodí jsou nainstalovány tři stovky exponátů od 280 autorů. Ty nejstarší vzhledem k citlivosti bylo možné představit jen v doprovodné publikaci. „Odborný katalog v patnácti kapitolách pojednává o vývoji kresby od sedmnáctého století po současnost. Kurátoři na něm pracovali déle než rok,“ doplnil ředitel.
Všechny etapy dvacátého století
Na výstavě Uhlem, štětcem, skalpelem… se podíleli dva kurátoři Ivo Binder a Ladislav Daněk. Instalaci uspořádali chronologicky se stylově oddělenými kapitolami. „Je divácky atraktivní, ale zároveň náročná na vnímání. Chtěli jsme, aby to byla pěkná procházka sadem kresby,“ řekl na konto výstavy Daněk. Milovníky umění proto požádal, aby na výstavu přišli dvakrát. „Abyste zažili intimitu, která ke kresbě patří,“ vysvětlil kurátor.
Spoluautor výstavy a správce kresebné sbírky Ivo Binder na vernisáži prohlásil, že je radostí kurátora, když může připravovat výstavu ze sbírky, o kterou se stará. „Výstava je ale také uznáním práce a zásluh i předchozích kolegů,“ zdůraznil a jmenoval zakladatele sbírky Jaromíra Lakosila a emeritního ředitele muzea Pavla Zatloukala.
Na slavnostním otevření byl i Miroslav Jiřele, který s Daňkem konzultoval výběr nejmladších současných autorů. „Šest jsem oslovil a všichni do muzejní sbírky přispěli svými díly,“ uvedl Jiřele. Mezi nimi byla i Vendula Chalánková a její Meditativní umakart. Kresba úctyhodných rozměrů zachycuje skutečný design umakartu z doby reálného socialismu. „Měli jsme z něj kdysi šoupací dveře mezi kuchyní a jídelnou. Kousek z nich s tímto vzorem jsem po čase našla na zahradě…“ prozradila svou inspiraci autorka.
Sloučení neslučitelného
Věkový protipól mezi umělci přítomnými na vernisáži tvořil Miroslav Šnajdr starší. Na svou více než padesát let starou Kresbu I si dobře pamatoval. „Je z počátku mé tvorby. Vznikla během studia a při zaměstnání,“ vzpomněl mistr, tehdy ještě i hornista Moravské filharmonie. Na výstavě ocenil její uspořádání. „Ideově rozdílné a zároveň stmelující. Je to pro mě překvapivá výstava,“ řekl.
Výstavu ocenil i milovník umění Bohumil Mach, výkonný ředitel společnosti Gemo Olomouc. „Jsou tady i věci, které jsem už někdy viděl, a hodně známých autorů. Samé pěkné kousky. Musím to postupně napenetrovat a určitě se sem vrátím,“ potvrdil Mach.
Návrat mezi kresby, k němuž vyzval kurátor Daněk, hodlá uskutečnit také matematik a sběratel umění Jan Andres. „Obdivuji, jak se podařilo sloučit neslučitelné. Na první pohled je toho hodně, ale je vidět, že je to reprezentativní vzorek,“ řekl Andres.
Věčná a vděčná flóra
O patro výše je nainstalovaná výstava mediačních kreseb Květy a jiné světy. Jak uvedla kurátorka Anežka Šimková, umění v syrovém stavu. „Florální motivy jsou věčným a vděčný archetypálním symbolem. Muzeum umění přitom vlastní jedinou veřejnou kolekci art brut,“ konstatovala Šimková.
Z tří desítek autorů art brut vyniká olomoucká rodačka Anna Zemánková, ale asi polovina z nich byla dosud neznámá.
Nejstarším vystaveným exponátem je Bouře Julia Mařáka asi z roku 1877. Proměny kresebného umění od staré kresby až po současnost, od symbolistních tendencí přes secesi, expresionismus a kubismus až po gestickou abstrakci, konceptuální tendence a postmodernu budou v Muzeu umění k vidění do 25. září.