AKTUALITA | 5. 5. 2015
Výpravnou publikaci k výstavě Aenigma | Sto let antroposofického umění pokřtíme v olomouckém Muzeu moderního umění. Kniha, kterou vydává nakladatelství Arbor vitae v německé, anglické a české jazykové mutaci, shrnuje výsledky mnohaletého bádání. Podle editora a spoluautora výstavy Davida Vody má ambice být základní prací v oblasti antroposofického umění. Slavnostní křest se koná ve čtvrtek 7. května v 18 hodin a jeho součástí bude přednáška a komentovaná prohlídka druhého autora Reinholda J. Fätha.
Čtyřsetstránková publikace je výsledkem více než šestiletého studia. „Tématem antroposofického umění se zabývám od roku 2002, kdy jsem v Muzeu umění připravoval výstavu olomouckého autora Rudolfa Michalika,“ vzpomněl editor knihy a spoluautor výstavy David Voda. V roce 2009 pak navázal kontakt s významným německým sběratelem a historikem umění Reinholdem Fäthem, autorem monografie Dornach Design a sběratelem evropského významu. „Jeho sbírka teosofického a antroposofického umění nemá v Evropě obdobu. Nejen že z jeho sbírky čerpá výstava, ale bez jeho spoluautorství a editorské pomoci by nevznikla ani kniha,“ zdůraznil. V roce 2011 projekt Aenigma získal jasnější kontury a vzbudil zájem bývalého ředitele Muzea umění Olomouc Pavla Zatloukala, který jej podpořil. „Postupně vznikl tým spolupracovníků ve Švýcarsku, Polsku a Maďarsku a výsledek nyní představujeme v Muzeu moderního umění,“ shrnul historik umění.
Stejně jako výstava i kniha sleduje vývoj antroposofického umění od švýcarských počátků až po současnost. Obsahuje úvodní studie od autorů z Německa, Švýcarska, Slovenska a České republiky, odhalující vznik a samu podstatu antroposofického umění, kratší texty, původní citáty a interpretace, které doplňují díla vybraných umělců v chronologickém katalogu. Ten zahrnuje 125 jmen, z nichž ke každému byl zpracován medailon. Kniha je podle Martina Součka z nakladatelství Arbor vitae základním pramenným materiálem, bez kterého se neobejde žádný zájemce o antroposofické umění. „Zároveň zásadně doplňuje dějiny evropského umění a boří některé jeho kánony. Ať již je to otázka, kdy vznikl první abstraktní obraz, nebo jak silný byl vliv Rudolfa Steinera na některé světové autory, například Alexej Javlenský, Andrej Bělyj nebo Josef Beyus. Zpracovává také dílo pozapomenutých německo-českých autorů, jakými byli například Richard Pollak-Karlin a jeho manželka Hilde Pollak-Kotányiová,“ doplnil nakladatel.
Publikace měla původně vyjít při příležitosti březnové vernisáže výstavy, ale její přípravu zkomplikovala souběžná redakce tří jazykových mutací. Zdržení nás mrzí, ale doufáme, že čtenáři ocení, že jsme nechtěli nic uspěchat a jako vždy upřednostnili kvalitní a důkladnou práci,“ věří Souček. S nakladatelstvím Arbor vitae přitom Muzeum umění Olomouc spolupracuje dlouhodobě. Naposledy společně připravili publikaci k výstavě českého symbolismu Tajemné dálky.
Výstava Aenigma | Sto let antroposofického umění v Muzeu moderního umění, na níž se zápůjčkami podílejí instituce a sběratelé z Německa, Švýcarska, České republiky, Švédska, Polska a Ukrajiny, je celosvětově prvním pokusem o shrnutí stoleté historie antroposofického umění a jeho začlenění do dějin výtvarné kultury. Příklady antroposofického malířství, sochařství, grafiky, architektury, designu, nábytku, oděvů, šperků i hraček si od 19. března prohlédlo bezmála 2700 lidí. Výstava potrvá do 26. července. Výpravná publikace bude od 18. srpna doprovázet i reprízu výstavy v Muzeu umění Moritzburg v německém Halle.