AKTUALITA | 8. 9. 2017
Téměř sto padesát let zdobily jeden z olomouckých kostelů a poté byly půldruhého století dřevěné sochy sv. Pavlíny a sv. Barbory společně s Ukřižovaným Kristem všem na očích na zdi bývalé kovárny v Olomouci-Řepčíně. Od pátku 8. září obohatí obě světice stálou sbírku barokního umění v Arcidiecézním muzeu Olomouc.
Na průčelí bývalé řepčínské kovárny umístil sochy v roce 1849 kovář Valentin Vrana. „Vyplývá to z pamětních zápisů, nalezených v osmdesátých letech minulého století za sochou Krista. Další zápisy, z nichž poslední je datován rokem 1904, jsou záznamem oprav soch i kovárny, zmiňují jednotlivé rodinné příslušníky i podílející se řemeslníky a výjimečně též kronikářské pohledy do života Řepčína ve druhé polovině 19. století,“ objasňuje Helena Zápalková, kurátorka Muzea umění Olomouc s tím, že spojení světic s Ukřižovaným Kristem v jeden celek bylo až druhotné. Odlišné měřítko soch, ikonografie a zejména charakter řezby svědčí o různém autorství i dataci.
„Dřevěné, původně polychromované sochy sv. Pavlíny a sv. Barbory byly s největší pravděpodobností součástí vybavení oltářů některého z olomouckých chrámů zrušených v době josefinských reforem. Jejich autorství lze připsat známému olomouckému sochaři, Janu Sturmerovi (1675-1729), který je například autorem morového sloupu na Dolním náměstí. Obě mučednice byly vzývány jako protimorové patronky a jejich vznik lze vztáhnout do doby po zažehnání poslední velké morové epidemie, která postihla Moravu i Olomouc v letech 1714-1715,“ vysvětluje Helena Zápalková.
Dřevořezba Ukřižovaného Krista je prací Ondřeje Zahnera, jednoho z nejvýznamnějších sochařů olomouckého baroka, mj. hlavního tvůrce sochařské výzdoby sloupu Nejsvětější Trojice. „Velkorysé rozměry díla dovolují předpokládat jeho původní umístění díla na oltáři zasvěcenému sv. Kříži. Hypoteticky lze uvažovat například o křížovém oltáři v bývalém kostele Panny Marie na Předhradí, zbořeném v roce 1839,“ doplňuje kurátorka.
Sochy byly před několika lety kompletně zrestaurovány a v roce 2010 je mohli lidé krátce spatřit na výstavě věnované olomouckému baroku. Vzhledem k materiálu, ze kterého jsou zhotoveny, však nemohou být nadále umístěny venku.
„S laskavým souhlasem současných majitelů děl se Muzeum umění Olomouc dohodlo na jejich zápůjčce a prezentaci ve stálé expozici Arcidiecézního muzea. Instalace obou světic v Arcidiecézním muzeu zahájila Dny evropského kulturního dědictví,“ uvedl mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal. V budoucnu je plánována také prezentace unikátní řezby Ukřižovaného Krista.