24. 6. 2021 – 2. 1. 2022 
Prezentace studentských prací | Muzeum moderního umění | 1. patro kavárny

Jak nakládat s městskými brownfieldy? Z relativně jednoduchého zadání lze vytěžit mnohem hlubší úvahy o utváření prostoru města. Hejčín, původně samostatná obec s opravdu dlouhou historií, byl připojen k mateřské Olomouci před sto lety. Jeho pomyslné jádro je v docházkové vzdálenosti do centra města.  Toto cenné, avšak zanedbané, území s opuštěnou budovou Přírodovědecké fakulty sousedí s několika školními budovami a frekventovaným silničním průtahem. Jaká jej čeká budoucnost? A mají se ruiny, za které si můžeme sami, jednoduše bourat, nebo recyklovat? Jaký potenciál má celé území?  Může se stát novým centrem urbanisticky bezradného a dopravně přetíženého Hejčína? Jaké další funkce snese? Je troufalé revidovat platnou územní dokumentaci?

Odpovědi hledají studenti Ústavu experimentální tvorby VUT Brno pod vedením Szymona Rozwałky. S konceptem trienále současného středoevropského umění SEFO 2021 a nosným tématem univerza nacházejí hned několik společných bodů. Jak se DICHOTOMIE architektonického diskurzu promítají do MĚSTSKÉHO PROSTORU? V rámci práce se účastníci workshopu zamýšlejí, nakolik omezené je vnímání města krajními aspekty – veřejné/soukromé; reprezentativní/neudržované; oficiální/ilegální; historické/vytěsněné; harmonické/konfliktní; hierarchické/rovnostářské; regulované/chaotické atd. Studenti analyzují jednotlivé dichotomie architektonického diskurzu a jejich vliv na město a společnost. 

Zadání workshopu se transformuje do hledání nové, ne-uzavřené formy regulačního plánu. Plánu, který pracuje s tekutostí a diverzitou, jež generují současné lokálně-globální město. Druhým integrálním výstupem jsou proto návrhy flexibilních struktur pronajímatelných pozemků a staveb. Jako inspirace se nabízejí historické formy obdobně nestálých a otevřených struktur: od romských osad přes japonský metabolismus k holandskému strukturalismu (Hertzberger, Bakema, Van Eyck). Přístup rozvíjí myšlenky práci skupiny Team 10, tvorbu Constana Nieuwenhuyse, Oskara a Sofie Hansenových, Alejandra Araveny a dalších.

Druhým integrálním výstupem je konverze původní budovy Přírodovědecké fakulty UPOL (jedné z nejvíce neoblíbených staveb Olomouce), jako dobrá příležitost k EXPERIMENTU a zároveň k analýze pojmu TOLERANCE v architektuře.

Workshop, jehož výstupem bude výstava a prezentace jak v samotném středu zkoumaného území, tak na půdě Muzea umění Olomouc, je spolupořádána komisí místní části Hejčín a diskusní platformou Re-vize Olomouc. Právě propojení lokální komunity, kulturní instituce a města v roli hosta vytváří smysluplnou osu napříč malým olomouckým univerzem a jeho dílčí částí.

Kurátorka: Martina Mertová