29. 11. 2016 – 31. 1. 2017
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC | CAFÉ AMADEUS
Literárně-fotografický projekt představuje třicet náhodných a šťastně zachycených okamžiků, které autor (s výjimkou jednoho) zaznamenal v uplynulých šesti měsících. Okamžiky uspořádal do základního univerzálního příběhu a každý doplnil krátkou básní. Třicet kapitol příběhu jednou spíše k pobavení, jindy k zamyšlení; někdy pokora, jindy rouhání; humor laskavý i černý. Vždy však pohled velmi osobní. Projekt bez velkých uměleckých ambicí. Projekt pro radost přátel a návštěvníků kavárny a v neposlední řadě také k radosti autora, který se už nemůže dočkat vernisáže.
Jiří Přivřel (*1982) si rád pohrává s múzami.
Fotograf malující světlem
či snad básník a poeta?
Jen tichý kolemjdoucí světem
zamilovaný do světa.
Na začátku třetího tisíciletí napsal pět divadelních inscenací, které hrál s přáteli po kroměřížských a uničovských hospodách pro další přátele, které zrovna do her neobsadil.
Od roku 2005 pracuje jako pracovník v sociálních službách v denním stacionáři DC 90 v Topolanech u Olomouce. Během tohoto profesního působení zachytil a v roce 2009 v olomouckém divadle Tramtarie vystavil fotografický cyklus „Ti krásní“.
V posledních dvou letech s uživateli DC 90 nazkoušel dvě divadelní inscenace, autorskou road movie „Doma je doma“ a Shakespearova „Hamleta“, s nimiž často vystupují.
Vlastním nákladem dvaceti až třiceti kusů pravidelně koncem každého roku vydává autorskou knihu co by vánoční dárek pro své přátele. V roce 2012 vydal sbírku básní „Dát slovům slovo“, v roce 2013 sbírku povídek „Nech umění vyprávět“, v roce 2014 a 2015 povídky a eseje o architektuře nazvané „Kdyby stěny mohly mluvit aneb 13 olomouckých příběhů“ a „Domy mají duši“.
Pravidelně pak od roku 2013 přispívá na web www.estetickavychova.cz, kde publikuje nejen výše uvedené knihy, ale i pedagogické a didaktické texty z oblasti estetické výchovy.
Aktuálně připravuje knihu fotografií a básní s názvem „Snad jen to nejlepší“.