Kresby starých mistrů ze sbírky Arcibiskupství olomouckého

14 12 2017

17. 5. – 19. 8. 2018

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC, GALERIE

17. 5. – 19. 8. 2018

Výstava představí unikátní kolekci kreseb italských a záalpských mistrů 16. až 17. století, dochovanou ve sbírkách olomouckých biskupů a arcibiskupů na zámku v Kroměříži. Soubor náleží k nejstarším sběratelským celkům svého druhu v rámci České republiky. Přestože dnes čítá pouhých 67 listů, je považován za zcela rovnocenný proslulé Kroměřížské obrazárně. Pro svou křehkou materiálovou podstatu jsou tyto vzácné kresby vystavovány pouze výjimečně a za přísných světelných podmínek, nebo jsou v expozicích nahrazovány faksimiliemi. Návštěvníci olomoucké výstavy tak budou mít jedinečnou příležitost spatřit tuto unikátní sbírku v celém jejím rozsahu.

První známé akvizice do sbírky jsou spojeny se jménem olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1664–1695), který v roce 1673 získal vzácná umělecká díla od bratrů Franze a Bernarda Imstenraedů, obchodníků s uměním z Kolína nad Rýnem. Část obrazového kabinetu přitom pocházela ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. (1625–1649) a hraběte Thomase Howarda z Arundelu (1585–1646), kterého na cestách za uměním doprovázel po Evropě český rytec Václav Hollar (1607–1677) – ve svých kresbách a leptech dokumentoval nejen navštívená místa, ale také sbírky svého mecenáše.

V kroměřížské kolekci převažují italské práce 16. a první poloviny 17. století. Zastoupena jsou téměř všechna důležitá centra tehdejšího výtvarného dění – Řím, Florencie, Siena, Bologna i Benátky. Mezi autory nalezneme taková jména jako Giovanni Bellini, Sebastiano del Piombo nebo Giulio Romano. Nedílnou součástí fondu je také soubor dobových kopií. Velkou hodnotu mají zejména kopie dnes již zničených malířských děl, například detaily freskové výzdoby římského Palazzo Milesi od Polidora da Caravaggio. Menší část sbírky náleží severské, zaalpské kresbě s nejstaršími listy z doby kolem roku 1500. Z tematického hlediska jsou zde výlučně kresby s figurálními náměty, z pohledu pracovního postupu se pak můžeme setkat s téměř všemi typy kresebného projevu, počínaje jednoduchými, zběžnými náčrty a studiemi až po definitivní kresby.

Pro výstavu se podařilo navíc zapůjčit také dvě vzácné kresby italských mistrů 16. století ze sbírky Národní galerie v Praze, které byly původně součástí arcibiskupských sbírek na kroměřížském zámku. Jde o anonymní kresbu tužkou a rudkou zobrazující svatého Pavla a perokresbu s námětem Odpočinku na útěku do Egypta od janovského malíře Lucy Cambiaso. Tyto kresby někdo zřejmě ukradl během II. světové války, kdy byl zámek pod německou okupační správou. Národní galerie v Praze je pak zakoupila v roce 1952 od soukromého sběratele.

Reportáž Českého rozhlasu Olomouc mapující výstavu najdete ZDE.