AKTUALITA | 28. 1. 2016

Ve věku 84 let zemřela v neděli 24. ledna malířka Ludmila Padrtová. Oznámil to historik umění a přítel rodiny Zdenek Primus. Poslední rozloučení s „první dámou české abstrakce“, jak bývá historiky umění pro svůj průkopnický vklad do dějin českého výtvarného umění nazývána, se konalo v úzkém kruhu. Muzeum umění Olomouc uspořádalo vůbec první retrospektivu Ludmily Padrtové v roce 2014.

Výstava pozapomenuté a znovu objevené malířky a kreslířky, která v 60. letech 20. století rozdala nebo zničila velkou část svého díla, zahrnovala přes 20 obrazů a 120 kreseb z let 1951–2013. Premiéra výstavy se uskutečnila v Západočeské galerie v Plzni, rozšířená repríza proběhla v Olomouci v lednu až dubnu 2014.

Počátky soustavné výtvarné práce Ludmily Padrtové se podle autora výstavy Ladislava Daňka datují do roku 1951. Do dějin českého výtvarného umění se však nesmazatelně zapsala především tvorbou z druhé poloviny 50. let 20. století. „Vedle Vladimíra Boudníka vytvořila Padrtová během pěti let, a to téměř v utajení, natolik pozoruhodné dílo, že ji dnes odborníci považují za ústřední postavu počátků české poválečné lyrické abstrakce a informelu,“ upozornil před zahájením olomoucké výstavy Daněk.

Vrcholnou část díla Ludmily Padrtové uzavírá v roce 1960 cyklus asi 10 obrazů nazvaných Pomsta informelu, čímž ale měla na mysli „pomstu“ vlastním obrazům. V následujícím roce se rozhodla tvorbu ukončit a poté značnou část své práce rozdala nebo dokonce zničila, neboť informelní malba, které se tehdy věnovala již řada autorů, ji začala připadat módní. Víceméně torzo jejího raného díla, z něhož se dochovalo asi 40 obrazů a 250 kreseb, objevil u autorky až v roce 1996 brněnský teoretik umění Jiří Valoch.

Padrtová se však k tvorbě přece jen vrátila, ale až po padesáti letech, v roce 2011, kdy na popud galeristy a sběratele Milana Mikuše začala opět kreslit. „Její současné práce už přece jen mají jiný ráz. Vyznačují se duchovní usebraností a mnohdy barevnou jemností. Nic se však nezměnilo na jejím mistrovském umění sdělit prostými prostředky cosi velmi podstatného a jinak nevyslovitelného o našem bytí,“ popsal v roce 2014 kurátor výstavy, podle nějž Ludmila Padrtová bez ohledu na odbornou terminologii a dobové souvislosti patří k velikým solitérům českého poválečného umění.

Čest její památce!